Plitvická jezera
Před jedenáctou dopoledne jsme opustili příjemný kemp a popojeli asi 10 km k hlavnímu vchodu do chorvatského národního parku Plitvická jezera. Na úvod nás čekala asi hodinová fronta než jsme se dostali ke kase, turistů z celého světa bylo opravdu hodně.
Ihned za vchodem se rozprostřel nádherný výhled na velký vodopád a první blankytně modrá jezera. Z několika možných tras jsme si vybrali tu středně dlouhou, její absolvování nám zabralo necelých 5 hodin, včetně další skoro hodinové fronty na převoz lodí na druhou stranu jednoho z jezer.
Jezera, vodopády a okolní příroda jsou opravdu překrásné, dojem nám zpočátku trošku kazily davy turistů – u každého jezírka či vodopádu se každý chtěl na chvilku zastavit a udělat si fotku, což na úzkých lávkách způsobovalo pravidelné zácpy. J Ve vzdálenějších oblastech od vchodu ale již turistů ubývalo, tak byla procházka již příjemnější. Na prohlídku všech Plitvických jezer a vodopádů jsou prý potřeba celé 2 dny, my jsme byli po necelých 5 hodinách vcelku znavení, tak jsme využili dopravy zpět k parkovišti místními upravenými miniautobusy, které po okraji parku pendlují.
Před šestou odpolední jsme již byli na cestě směrem na Hvar, cestou jsme se zastavili ještě ve Splitu, který si chceme v pátek projít. Lehce před desátou jsme zaparkovali v kempu na okraji Splitu u moře, do města odsud jezdí MHD. V pátek večer máme v plánu přesun na Hvar, první večer ještě asi v kempu u Sučuraje, v sobotu zkusíme zjistit, zda bude doma náš starý známý Stjipe Viskovič v zátoce Pobij…
